Blog

Minule jsem psala o vzteku, dnes to bude o pláči, který samozřejmě může být projevem vzteku i mnoha dalších emocí a pocitů.

Velmi často se na mě obrací učitelky a učitelé z mateřských školek s tématy, co dělat, když se děti vztekají. Pojďme se tedy podívat na práci s chováním, které vidíme, prozkoumat emoce a potřeby, co jsou za ním, a najít možná řešení.

V minulém článku jsme hovořili o tom, jak pracovat s emocemi ve školce a na prvním stupni základní školy. Pokračujeme.

Z předchozího textu víme, jak nám emoce dokážou vypnout rozum, i to, že je potřeba se k situacím, které byly emocí plné, vracet. Učíme se praktikovat „ano emoci, ne chování“. Dříve se říkalo, že člověk je rozumný tvor s emocemi. Dnes se hovoří o tom, že je emocionální tvor s rozumem. Vnímáte ten rozdíl? A děti a teens, se kterými ve školkách a školách pracujeme, jsou emocí plné. Pokračujeme v základech, bez kterých se v praxi neobejdeme.

Máme za sebou komunikaci. Komunikaci s rodiči, jejíž pravidla můžeme přenášet i do komunikace s dětmi, kolegy, spolupracovnicemi, partnery.

V tomto, posledním díle ze série článků, v nichž se věnuji komunikaci, se spolu podíváme na schůzky s rodiči. Konkrétně na praxi na schůzkách i s velmi náročnými rodiči.

Připravila jsem sérii článků, které by vás mohly inspirovat, jak lépe ve škole a školce komunikovat s rodiči. A samozřejmě nejen s rodiči, ale i mezi sebou v rámci týmu a v dalších situacích.

Dnes se spolu podíváme na tři oblasti, kterým je dobré se vyhnout, neboli na to, co v komunikaci nepoužívat.

Připravila jsem sérii článků, které by vás mohly inspirovat, jak lépe ve škole a školce komunikovat s rodiči. A samozřejmě nejen s rodiči, ale i mezi sebou v rámci týmu a v dalších situacích.

Mikuláš, anděl a čert jsou postavy, které známe všichni. Děti se na ně těší. Často je strašíme tím, že když budou zlobit, tak je čert odnese v pytli. Děláme to však dobře?