Tento vzdělávací program je tvořen 3 navazujícími setkáními, které pedagogické pracovníky postupně provedou problematikou formativního hodnocení v praxi.
Formativní hodnocení v praxi – Úvod do problematiky (1. setkání)
Zaměříme se na rozdíly mezi slovním hodnocením, které bývá často sumativní, a hodnocením, které skutečně podporuje a formuje výkon žáka. Účastníci se seznámí s tím, co je a co není formativní zásah, a zjistí, jak formativní hodnocení začlenit do běžné výuky a kultury třídy.
Obsah v bodech:
- Definice formativního hodnocení a jeho význam ve výuce
- Rozdíly mezi formativním a sumativním hodnocením
- Praktické tipy, jak začít formativní hodnocení využívat v každodenní praxi
- Diskuse o tom, co je potřeba k vytvoření prostředí podporujícího formativní hodnocení
1. strategie dle D. Wiliama: Společné porozumění cílům učení (1. setkání)
Toto setkání navazuje na úvodní setkání a zaměřuje se na první z klíčových strategií formativního hodnocení podle D. Wiliama – vyjasňování cílů učení, kritérií a indikátorů úspěchu. Účastníci se naučí techniky, jak jasně definovat cíle, a jak zajistit, aby žáci rozuměli tomu, jaké jsou požadavky pro úspěšné splnění úkolů. Součástí kurzu budou i praktická cvičení a diskuse nad anonymními žákovskými pracemi.
Obsah v bodech:
- Jak společně s žáky vyjasnit cíle učení a nastavit jasná kritéria úspěchu
- Použití anonymních prací z minulých let k ilustraci cílů a kritérií
- Praktické ukázky z reálné výuky
- Aktivní zapojení účastníků a plánování vlastních kroků pro implementaci strategie
2. strategie dle D. Wiliama: Organizování efektivní třídní diskuse a aktivit, které nám tvoří důkazy o učení žáků (2. setkání)
Toto setkání se zaměřuje na techniky a strategie pro vedení efektivní třídní diskuse a aktivit, které učiteli poskytují důkazy o učení žáků. Účastníci se naučí, jak vytvořit bezpečné a respektující prostředí, kde se žáci cítí motivováni sdílet své názory a výsledky práce. Prozkoumáme různé techniky, jako jsou „losovátka“, „semafory“ či anonymní odpovědi, které podporují aktivní zapojení žáků. Kurz zahrnuje praktické ukázky, diskusi o moderaci a kultuře diskuse, kterou nastavuje učitel, a plánování konkrétních kroků pro vlastní praxi.
Obsah v bodech:
- Jak vytvořit bezpečné prostředí pro diskusi
- Vedení žáků k ochotě sdílet názory a výsledky
- Techniky pro efektivní diskusi: losovátka, semafory, anonymní odpovědi
- Moderace a nastavení kultury diskuse
- Plánování konkrétních kroků do praxe
3. strategie dle D. Wiliama: Poskytování efektivní zpětné vazby, která podporuje učení (2. setkání)
V tomto setkání se zaměříme na poskytování zpětné vazby, která podporuje učení žáků. Prozkoumáme rozdíly mezi sumativní a formativní zpětnou vazbou a jejich efekt na pokrok žáků. Naučíme se, jak zpětnou vazbu efektivně poskytovat nejen ze strany učitele, ale i jak zapojit samotné žáky do práce s touto zpětnou vazbou. Účastníci se zaměří na techniky poskytování zpětné vazby, které přispívají k dlouhodobému zlepšení, a naplánují konkrétní oblasti, na které se ve své praxi zaměří.
Obsah v bodech:
- Rozdíly mezi sumativní a formativní zpětnou vazbou
- Jak zpětná vazba podporuje učení
- Techniky poskytování efektivní zpětné vazby
- Plánování dlouhodobých cílů pro poskytování zpětné vazby
- Ohlédnutí za vlastní výukou a plánování zlepšení
4. strategie dle D. Wiliama: Aktivizování žáků jako zdrojů učení pro sebe navzájem (3. setkání)
Toto setkání se zaměřuje na vzájemné hodnocení mezi žáky a jeho roli ve formativním hodnocení. Účastníci se naučí, jak řídit vzájemné hodnocení tak, aby podporovalo učení, a jak nastavit pravidla pro konstruktivní komunikaci mezi žáky. Kurz také poskytuje prostor pro sdílení zkušeností a zamyšlení nad způsoby, jak efektivně zlepšit fungující, ale ne zcela dokonalé, metody vzájemného hodnocení.
Obsah v bodech:
- Jak vést vzájemné hodnocení mezi žáky
- Nastavení pravidel pro konstruktivní zpětnou vazbu
- Zlepšení existujících metod vzájemného hodnocení
- Plánování konkrétních aktivit pro podporu vzájemného učení
5. strategie podle D. Wiliam: Aktivizování žáků jako vlastníků svého učení (3. setkání)
V tomto setkání se zaměříme na sebehodnocení žáků a jeho roli v jejich učení. Probereme, jak nastavit kritéria a pravidla pro efektivní sebehodnocení a jak sledovat dlouhodobý pokrok žáků prostřednictvím portfolií nebo analýzy jejich prací. Účastníci se seznámí s technikami, které vedou žáky k prorůstovému nastavení mysli, a prodiskutujeme také možnosti zavedení tripartitních třídních schůzek.
Obsah v bodech:
- Sebehodnocení žáků: kritéria a pravidla
- Sledování dlouhodobého pokroku žáků
- Práce s portfolii žáků a analýza jejich učebního pokroku
- Prorůstové nastavení mysli versus fixní nastavení
- Plánování sebehodnocení a vedení žáků k vlastnímu učení
